Když se narodila moje dcera, začala jsem se intenzivně zajímat o možnosti, jak ji co nejlépe připravit na výzvy budoucnosti. V rámci možných pedagogických přístupů jsem narazila i na Montessori pedagogiku. Velmi mě nadchla, začala jsem se o ni intenzivně zajímat a usilovat o to, aby mohla dcera nastoupit do Montessori školky a následně školy. Podařilo se mi to a byla jsem nadšená, co všechno se moje dcera z vlastní iniciativy naučila.
Postupně se ale „dobře promazané kolečko“ v podobě Montessori pedagogiky začalo pro moji dceru zadrhávat a dospěla jsem k názoru, že nemusí být vždy pro všechny typy dětí vhodná. Především pro dítě pocitového komunikačního typu, kterým je i moje dcera, nemusí být slučitelná s jeho osobností, především pokud nezohledňuje individualitu dětí, jejich emoce a není doplněná o klíčový prvek pro děti pocitového typu: SPOLU.
Tedy o spolupráci průvodce ve školce (učitel v Montessori pojetí) s dítětem.
Děti pocitového komunikačního typu potřebují více než ostatní typy získat pocit, že spolu to dokážeme – tedy pocit sounáležitosti, že není bez pomoci a má vždy podporu, pokud ji potřebuje. Zároveň potřebují získat i pocit přijetí tím, že vnímáme jeho pocity, reagujeme na ně a máme spolu kontakt. Jsou tedy spíše týmoví hráči a je pro ně přirozenější pracovat SPOLU, dokud postupně nezískají vlastní kompetence. Vše ale musí přijít v pravý čas.
Jinak se dítě pocitového typu cítí na všechno samo a pod tlakem nutné volby/realizace samostatné práce, na kterou není ještě v předškolském věku připravené.
Proč?
Protože v předškolském věku si dítě teprve utváří schopnost nést vlastní kompetence a zodpovědnost samo za sebe. Zbývající část kompetencí nese stále rodič/pedagog.
Dítě pocitového komunikačního typu se může cítit z daných očekávání pod tlakem a snažit se vyhovět systému za cenu potlačení vlastní přirozenosti. Tento vnitřní tlak je velmi subjektivní, nemusí si ho okolí vůbec všimnout. Dokud nedojde k tomu, že nahromaděné pochybnosti, osamocení a pocit selhávání nad vlastními schopnostmi vedou k tomu, že se dítě zasekne a odmítá ve školce pracovat nebo dokonce do ní vůbec chodit.
Jak poznat „Pocitový komunikační typ“?
Určitě si kolem sebe typického „pociťáčka“ vybavíte. Děti tohoto typu mají sebou stále svého oblíbeného plyšáčka a rádi se choulí do „něčeho heboučkého“ jako je třeba chlupatá deka nebo šála.
Jejich hlavní potřebou jsou POCITY a možnost je svobodně projevit.
Vybrala jsem pro vás alespoň pár hlavních:
- pocit přijetí – že ho máte rádi takové jaké je i s jeho pocity a hlavně za všech okolností.
- pocit sounáležitosti – že patří mezi vás a počítá se s ním.
- pocit důvěry a povzbuzení – navozený nejlépe pohlazením, vaší klidnou přítomností, chycením za ruku…
Pro moji dceru jsou jednoduše pocity a stabilita to klíčové v životě a navíc často je pro ni velmi obtížné je popsat. Nejdůležitější je pro ni dobrý pocit mojí klidné přítomnosti, bezpodmínečné lásky a ochoty pomoc, když bude třeba.
Jak se rozhodovat při volbě vhodné školky/školy pro vaše děti?
Tento blog berte, prosím, jako čistě moji osobní zkušenost. Stále jsem nadšeným propagátorem Montessori pedagogiky. Jen jsem teď trošku obezřetnější, co se její praktické interpretace v podaní vzdělávacích zařízení týká.
Co bych vám z mojí pozice doporučila?
Nejdříve poznejte komunikační typy vašich dětí. Zjistěte, jaké jsou jejich potřeby, co je pro ně přirozené, v jakém prostředí a způsobu komunikace se cítí dobře.
A když se budete rozhodovat o vhodných školách/školách, určitě si prověřte dopředu, jak přesně „uvnitř“ fungují a jak dokážou vnímat individualitu dětí. V životě dětí totiž není důležitý jen výkon, ale především jejich vnitřní spokojenost a vyrovnanost.
Zaujalo vás toto téma a rádi byste se o něm dozvěděli více?
- Na téma „děti pocitového komunikačního typu“ mám připravený webinář, kde vám ráda o tomto komunikačním typu, stejně jako o mých osobních zkušenostech, povím více.
- Pravidelně pořádám workshopy na míru, kde společně identifikujeme komunikační typy vaší rodiny a naučíme se, jak si navzájem můžete lépe rozumět a respektovat vaše vrozené potřeby. Více zde
- Můžete se objednat na Dětskou životní mapu, pokud chcete zjistit, jak prožívá školku/školu vaše dítě. Více zde
- Nebo si nejdříve přečtěte o komunikačních typech přímo v knížce od Kamily a Petra Kopsových „Ako sa dohovoriť s tigrom“. Více zde
- Na téma komunikační typy vytvořili Kopsovi i online kurz, který najdete na www.kopsmethodinstitute.com.
